J. F. Braunstein, Filosofie, která přišla o rozum: Gender, zvíře, smrt

Francouzský filosof J. F. Braunstein v této zajímavé knize (vydalo CDK, Brno 2021) představuje hlavní trend současné západní filosofie, který by se dal shrnout jako boj proti hranicím všeho druhu. Autor nás provádí vývojem poválečné filosofie v USA a ve Francii se zaměřením na tři klíčové oblasti, ve kterých došlo k výraznému posunu: (1) chápání lidského pohlaví jako něčeho, co si volíme bez ohledu na svou anatomii, (2) popírání kvalitativního rozdílu mezi lidmi a zvířaty, (3) nová definice smrti z hlediska hodnocení kvality života.

Braunstein představuje názory vlivných intelektuálů druhé poloviny 20. století, jako byli John Money, Jacques Derrida, Anne Fausto Sterlingová, Peter Singer, Donna Harawayová, Judith Butlerová a další. Tito lidé se otevřeně snažili o rozklad obecně uznávaných myšlenkových kategorií, jako jsou například pojmy "muž" a "žena". Tím vydláždili cestu celospolečenskému morálnímu chaosu, který zaplavil současný Západ. To bylo také jejich cílem. Nejedná o myslitele, kteří by toužili současnou společnost zlepšovat a budovat, ale naopak rozložit, dekonstruovat. Tím se ani sami netajili. Jsou to revolucionáři a touží vytvořit jakýsi celospolečenský kompost, ze kterého vyraší nová, lepší, bezhraniční společnost skutečně svobodných lidských jedinců.

Dekonstrukce hranic je pro tyto lidi posvátný džihád proti "mužskému" způsobu uvažování, které prý až dosud ovládalo svět a které má rádo ohraničené kategorie. Toto mužské myšlení by mělo být poraženo a nahrazeno "ženským" vnímáním světa, které obecné kategorie příliš nezajímají a soustředí se spíše na jednotlivosti. (Z filosofického pohledu se jedná o pokus o vítězství nominalismu nad realismem.) V ideálním světě podle těchto dekonstruktivistů mají už existovat pouze jednotlivosti, nikoli obecné kategorie; tedy už žádní "muži" a "ženy", ale "co člověk, to pohlaví". Problém je, že pokud bychom skutečně odstranili hranice mezi pojmy, myšlení jako takové přestane existovat. Myšlení totiž probíhá v pojmech a ty mají význam jenom tehdy, jsou-li navzájem odlišné, to znamená ohraničené. Člověk by tak ztratil schopnost myslet a mluvit, protože lidská řeč by přestala fungovat. Propadli bychom se do zvířeckosti.

Zajímavý je například tento rozhovor s výše jmenovanou profesorkou univerzity v Berkeley J. Butlerovou, která v samotném závěru říká: "Celý život jsem se chtěla osvobodit od pohlaví. Ale nedaří se mi to!" Samozřejmě, že se jí to nedaří, protože "Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil" (Genesis 1, 27). Být člověkem s sebou nese výsadu a zároveň břemeno být mužem nebo ženou, se všemi povinnostmi a výsadami k tomu náležejícími. Křesťanství učí, že v nebi bude gender překonán a posunut na vyšší úroveň. Ježíš říkal, že "v nebi se lidé nežení a nevdávají, ale jsou jako andělé boží." Jenže v nebi ještě nejsme.

Stírání hranic mezi pohlavími, mezi člověkem a zvířetem a mezi mrtvými a živými vede k normalizaci jednání, které je ve zdravé lidské společnosti tabu: pedofilie, zoofilie, infanticida (zabíjení novorozenců), eutanazie, zabíjení starých, nemocných, mentálně postižených za účelem obchodování s lidskými orgány. To vše Braunstein popisuje a čtenáře napadá otázka, jestli je dřív slepice, nebo vejce. Existovala první touha po normalizaci zoofilie, nebo byla první teorie a rovnosti člověka a zvířat? Byla tu první teorie o tom, že život člověka v kómatu není skutečným životem, anebo touha po jeho orgánech? Co je příčina, a co je následek? Stávají se lidé špatnými proto, že uvěří špatným věcem? Anebo věří špatným věcem proto, že jsou špatní?

Braunstein podle všeho není věřící, ale v kulturní válce stojí s křesťany na stejné straně. Svůj vlastní světonázor v knize nevysvětluje, a tak přesně nevíme, odkud bere své pohledy na společnost, na člověka, ani proč vlastně věří v posvátnost lidského života, kterou tak odhodlaně, a správně, hájí. Možná byly v jeho životě silné křesťanské vlivy a on sám křesťanství blíží, podobně jako Jordan Peterson. V každém případě je kniha "Filiosofie, která přišla o rozum: Gender, zvíře, smrt" zajímavá, čtivá a odnesete si z ní postřehy, o kterých budete ještě dlouho přemýšlet.

Vítězslav Šťastný