Manipulace v reklamě: Trans agenda jako norma marketingu
Trans jako marketingový trend. V posledních letech se trans agenda stala jedním z nejvýraznějších symbolů tzv. inkluzivního marketingu. Značky, které dříve stavěly svůj úspěch na kvalitě produktů, dnes stále častěji nahrazují fakta vizuální indoktrinací. Místo dat, odborných analýz nebo skutečných potřeb zákazníků se veřejnosti předkládá emotivní příběh "odvahy být sám sebou" – často bez ohledu na kontext, věrohodnost nebo důsledky.
Emotivní symbol místo důvěryhodnosti
Jeden z nejznámějších případů je spolupráce značky Bud Light s trans influencerem Dylanem Mulvaneym.
Reklamní kampaň, která spojila tradiční pivní značku s trans identitou, způsobila v USA rozsáhlý bojkot a pokles prodejů.
Přesto byla medializována jako "odvážný krok", nikoli jako marketingová chyba.
Podobně značka Nike zvolila Mulvaneyho jako tvář kampaně na dámské sportovní oblečení, navzdory tomu, že nemá se světem sportu veřejně nic společného.
Šlo tedy o bezkontextové šíření propagandy s cílem zvednout zájem o produkty firmy.
Ženské produkty bez žen
Ani kosmetický průmysl nezůstává pozadu.
Značka Maybelline spolupracovala s influencery, kteří se identifikují jako ženy a propagují produkty určené právě pro ženy.
Výrobky jako řasenky, make-up nebo pleťová séra jsou prezentovány v rámci "genderové diverzity", která má údajně přispívat k rovnosti.
V praxi však dochází k nahrazení žen mužskými tvářemi, které reprezentují ideologický výběr, nikoli zkušenost nebo potřebu skutečných zákaznic.
Znovu tedy čelíme veřejně schvalované diskriminaci žen.
Kultura obrazu místo reality
Podobné tendence sledujeme také v módním průmyslu.
Značka Calvin Klein opakovaně uvádí do svých kampaní "trans ženy", často v explicitním vizuálním provedení – včetně těhotenské kampaně s "trans muži".
Cílem je normalizace narativu, že biologické pohlaví není určující.
Nejde o realitu, ale o obraz, který má být přijat bez diskuze.
Tlak na přijetí těchto obrazů přichází nejen zevnitř korporací, ale i z vnějšku – skrze síť nevládních organizací, které dlouhodobě ovlivňují mediální standardy a PR strategie.
PTAD: Nový fenomén zničených životů
Post Transition Adjustment Disorder (PTAD) označuje stav, kdy člověk po tranzici:
- trpí depresemi, odcizením a ztrátou smyslu,
- selhává ve vztazích, práci i běžném životě,
- uvědomuje si, že nikdy nedospěl – jen byl přeformátován podle ideologie.
Z dětí se stávají "dospělé děti", které nepatří nikam.
Vliv nevládních organizací
Neziskové organizace jako:
GLAAD,
HRC,
ILGA Europe
vytvářejí doporučení pro firmy, jak "správně" zobrazovat "trans osoby" v reklamách.
Zároveň hodnotí značky podle jejich "inkluze" a "diverzity".
V praxi to znamená, že firmy čelí reputačnímu tlaku, pokud se od těchto doporučení odchýlí.
Mainstreamová média následně přebírají pouze ty příběhy, které odpovídají těmto standardům, a ignorují vše, co do narativu nezapadá.
Reklama bez pravdy
Tento model mediální manipulace přes obrazy, nikoli fakta, se postupně stává normou.
Obraz trans identity je prezentován jako nedotknutelný symbol pokroku.
Každá značka, která ho použije, je automaticky na "správné straně dějin".
Přitom ale mizí základní principy:
čí zájmy jsou skutečně zastupovány?
kdo nese následky, když se vizuální signály stávají důležitějšími než pravda?
Zdroj:
2. 8. 2025 Basedinitiative.cz : Manipulace v reklamě : Trans agenda jako norma marketingu
https://basedinitiative.cz/clanky/manipulace-v-reklame-trans-agenda-jako-norma-marketingu/