Požadavky trans lobby na digitální i právní "nebinárnost" ničí státní správu

25.07.2025

V evropských státech probíhá zásadní transformace – nikoli jen kulturní nebo jazyková, ale legislativní, administrativní a technologická. Sílící tlak na uznávání tzv. nebinárních identit nevede jen ke změně formulářů nebo slovníku. Ovlivňuje samotné fungování úřadů, státních registrů, datových systémů i právních kategorií.

Z tradičního rozdělení na mužské a ženské pohlaví, které má v právu a medicíně svou oporu, se stává ideologicky problematická překážka.

Cílem aktivistických skupin a lobbistických organizací je její odstranění – nebo alespoň rozmělnění skrze alternativní kategorie jako "nebinární", "fluidní", "intersex", "bezpohlavní" či "pohlavně neutrální".

Ve jménu "inkluzivity" tak vzniká nová právní realita, která postrádá definovatelnost.

Český stát pod tlakem

V České republice jsou tyto snahy zřetelně přítomné ve vládních strategických dokumentech, zejména ve Strategii rovnosti žen a mužů 2021+, kde se mimo jiné píše, že je potřeba:

"zajistit možnost úřední změny genderové identity v osobních dokladech, matrikách a evidencích obyvatel bez nutnosti chirurgické změny pohlaví"
(Priorita 2.3, MPSV, 2021)

Podobně Akční plán pro rovnost LGBT+ osob z roku 2022 uvádí jako cíl:

"projednat možnost zavedení kategorie X pro nebinární osoby v osobních dokladech a zajistit respekt k genderové identitě při úředním jednání"
(Opatření 1.4.1 a 1.4.3, RVLP, 2022)

Tato opatření, byť formulována jako "doporučení", jsou přijímána vládou a předávána jednotlivým ministerstvům k implementaci.

Dopad na digitální infrastrukturu

Už nyní se Ministerstvo vnitra zabývá možnostmi úpravy základních registrů, včetně:

  • registru obyvatel (ROB),

  • matrik,

  • systému základních identifikátorů,

  • eObčanky,

  • ePortálu ČSSZ,

  • eReceptu a eDokladů.

Zavedení třetího nebo více pohlaví by vyžadovalo zásah do:

  • registru rodných čísel,

  • pravidel pro přidělování jmen,

  • občanských průkazů a pasů,

  • systémů datových schránek a elektronické identity (NIA),

  • zdravotní péče,

  • sociálních dávek,

  • evidence trestní činnosti,

  • školských matrik i daňových databází.

Podle interní zprávy Odboru eGovernmentu z října 2023 by tyto změny znamenaly:

  • obrovské náklady,

  • významné zpoždění digitalizace,

  • riziko nekompatibility s mezinárodními standardy identifikace osob.

Zkušenosti ze zahraničí

Zatímco česká debata probíhá převážně na úrovni strategií, v jiných evropských zemích už byly podobné kroky zavedeny:

  • Německo: Zákon o sebeurčení (Selbstbestimmungsgesetz) umožňuje každému změnit pohlaví každých 12 měsíců bez posudku.

  • Belgie: Projednává zrušení pohlaví v občanských průkazech.

  • Francie a Španělsko: Umožňují třetí pohlaví nebo prázdné pole.

  • Estonsko: Ve svém systému e-identit nabízí možnost "nespecifikovaný gender".

Konkrétní důsledky

Tyto změny nejsou čistě symbolické:

  • Rakousko (2023): zmatek při sčítání obyvatel, narušení demografických statistik.

  • Kanada: úpravy důchodových algoritmů kvůli genderu X, který ovlivnil výpočty odchodu žen do penze.

Share